TOMÁŠ, 12 letKaždý rok s rodinou chodíme několikrát ročně sbírat odpadky k řece. Například na den Země, který bude za pár dní. Ne všechny odpadky ale lze najít. Velké problémy u řek jsou vlasce od rybářů, kteří o ně buď přijdou nebo je tam nechají, a mohou se do nich zamotat různá zvířata. Jeden takový případ jsem zažil. Jednou v obzvláště horkém dni jsem dostal zprávu, že je v řece chycený v proudu racek a je stahovaný ke dnu, jeho peří je nasáklé vodou a je vyčerpaný. Vzal jsem si nůžky, holínky a co nejrychleji jsem běžel k řece. Po třech kilometrech jsem dorazil na místo a hned se pustil do záchrany racka, po několika minutách zápolení s vlascem se mi podařilo racka dostat na břeh. Poté jsem mu z nohy sundal vlasec a ošetřil mu ji. Zjistil jsem, že se jednalo o mládě a osušil jsem jej. I když jsem na chvíli ztratil horkem a vyčerpáním vědomí, byl jsem šťastný, když jsem viděl, že se mládě po několika minutách zotavilo a nejistě odletělo. Nejen odpadky, ale i lidská činnost může přírodě a zvířatům v ní ublížit. Jednou, když jsem procházel lokalitu s vltavíny, jsem bohužel viděl, že kopáči po hledání zanechávají desítky velikých děr, ze kterých není úniku. Díry vyplavují vodou, která zůstává na dně a do kterých se stahují, nebo prostě spadnou, žáby a jiní drobní tvorové, kteří poté umírají hladem či vyčerpáním. Jakmile jsem to zjistil, dal jsem se do práce. Postupně jsem z každé z díry vyndal a přemístil co nejvíce tvorů, které se mi podařilo odchytit, a jámy se snažil upravit tak, aby z nich byla úniková cesta. Do každé jsem naházel co nejvíce klacků, aby z nich žáby a ostatní tvorové mohli vyšplhat a dostat se ven z pastí. Byl jsem šťastný, že jsem mohl pomoci a udělal bych to znovu a doufám, že i další lidé by udělali něco podobného.