ELEN, 13 letJednou jsme s e kamarádkou rozhodly, že jen tak uděláme lidem radost. Rozhodly jsme se vyrobit drobné kytičky z natrhaného kvítí, vyrobených (částečně nakoupených ozdob), které rozdáme kolemjdoucím. Na louce jsme natrhaly zrovna kvetoucí luční květy. Natrhaly jsme jich dost, k nim jsme připojily růže a tulipány vyrobené z papíru a krepáku stáhly je barevným provázkem, stáhly barevnými stuhami. Když jsme měly všechno hotové (květiny, nápisy na stolek a stůl, který jsme umístily před náš dům, do míst, kde chodí hodně lidí), rozprostřely jsme na stůl svázané kytice a nápis „Květiny pro radost“. Všechno bylo zdarma, protože jsme radost chtěly všem udělat. Chvíli jsme u stolíky seděly a něco si povídaly, když k nám přišla první paní. Vzala si kytičku pro sebe i svou dceru. Moc nám poděkovala a pochválila nás, že jsme moc šikovné. Ještě jsme tam seděly asi hodinu, ale stálo to za to. Bylo příjemné vidět tolik úsměvů a slyšet tolik chvály. I my byly spokojené, že jsme za tak málo energie udělaly radost tolik lidem.