Zatočila se jí hlava

Jednoho dne jsem se vracel domů z procházky a zahlédl jsem nějakou starší paní. jak leží u cesty, vedle ní (a částečně i přes ní) leželo její kolo. Hned jak jsem ji uviděl, přidal jsem do kroku. Paní ležela v nepřirozené poloze, sténala a tekla jí krev. Když jsem k ní došel, uvědomil jsem si, že je to mámina známá. Určitě bych zareagoval stejně, i kdybychom se od vidění neznali, tak to ale byla asi emocionálně silnější. Neváhal jsem a hned jsem z ní sundal nabourané kolo a začal zjišťovat rozsah zranění. Samozřejmě neměla helmu, takže jí lehce tekla krev ze zadní části hlavy a také si stěžovala na bolest ruky. Protože jsem věděl, že je to mámina známá, hned jsem telefonoval mámě. Naštěstí k havárce nedošlo daleko od našeho domova, máma mi řekla, že hned přijede, že se mám pokusit paní zklidnit a mluvit na ni, aby neupadla do bezvědomí. Když máma přijela, zvažovali jsme , zda odvézt paní domů, nebo řešit krev na hlavě a ruku a hned zavolat záchranku. Raději jsme nic neriskovali a sanitka paní odvezla do nemocnice. Já vzal nabourané kolo a odvezl je domů. Přestože to vypadalo všechno dramaticky, po několika dnech jsem se dozvěděl, že to skončilo jen naraženou rukou. I tak jsem za svou reakci rád.