Injekční stříkačka

Vzpomínám, jak jsme kdysi s paní učitelkou ve třetí třídě na Den Země uklízeli okolí školy. Rozhodla jsem se pak proto, že nebudu čekat na žádné akce a pomůžu přírodě sama od sebe a uklidím odpadky v okolí mého bydliště. Vzala jsem si rukavice a dva velké pytle na odpadky a vyrazila před dům, kde se nachází vodní plocha - koupaliště. Napadlo mě, že by tam mohla být spousta odpadků, neboť koupaliště je pro lidi lákavé a tráví tam mnoho času. Cestou se ke mně připojila kamarádka, a tak jsme sbíraly obě dvě. Asi po hodině jsme měly plné pytle, sotva jsme je unesly. Už jsme odcházely domů, když jsem zahlédla něco se lesknout v trávě u rákosí. "Co to je?" zvolala jsem. Nedalo nám to, a přestože jsme měly pytle naplněné, šly jsme se podívat. "Co se to tam leskne? Vidíš to taky? povídám kamarádce. Ležela tam injekční stříkačka! V tu chvíli jsem se vzpomněla na to, co nám říkala kdysi paní učitelka. Hlavně na nic nesahat! Napadlo mě, že bychom zavolaly policii. Byly jsme tenkrát třeťačky, tak jsme se trochu bály. Kolem nás šly nějaké starší dívky, požádaly jsme je o pomoc, ať zavolají policii ony. Nechtěly nám ale pomoct a odešly. Tak jsem se osmělila a zavolala jsem sama. Policie se mě ptala, kolik mi je let, jak se jmenuji, kde se nacházíme ... Všechno jsem jim řekla. Přijeli asi do deseti minut. Odstranili injekční stříkačku a poděkovali nám. Po velkém zážitku jsem se rozloučila s kamarádkou a šly jsme domů. Doma jsem vyprávěla mamce, co všechno jsem zažila. Mamka mě pochválila. A z toho také plyne, že se alespoň někdy vyplácí dávat v hodinách pozor, abychom věděli, co v takových situacích dělat.