Příběhy

Bylo krásné nedělní ráno, když jsme se vydali na rodinný cyklovýlet do Poděbrad. Cesta vedla lesními pěšinami, sluníčko svítilo a rosa se třpytila. Protože cestu už moc dobře znám, jela jsem jako první. Asi uprostřed cesty jsme kola museli převést po úzkém mostku na druhý břeh. Už už jsem chtěla naskočit na kolo a vtom jsem si všimla, že na cestě leží slepýš. Bylo mi ho líto a bála jsem se, aby ho někdo nepřejel. Překonala jsem svůj strach a slepýše jsem odnesla dál od cesty. Rodiče mě pochválili a cestou jsme si povídali, že slepýše se není třeba bát, že to není had, ale beznohá ještěrka a v České republice je tento druh silně ohrožený. Zbytek cesty jsem se cítila jako hrdinka. Pomáhejme přírodě!