Hra na klavír

Jednoho dne jsme letěli na Zanzibar a jak to tak bývá, na dovolené vždy poznáte někoho nového. U mě to byla nová kamarádka, jmenovala se Magdalena a všichni jí říkali Mája. Byla hodně milá. Plavaly jsme společně v oceánu a ona se najednou zmínila, že si koupila klavír těsně před odletem, tudíž na něj neuměla hrát a učitele neměla sehnaného. Jelikož já hraji šest let na klavír, napadlo mě, že bych jí mohla pomoci. Prostě ji naučím hrát na klavír. Měly jsme takové štěstí, že zrovna těsně u recepce byl klavír, takže jsme tam každý den chodily a já jí ukazovala základní klávesy a noty, aby tak nějak věděla, co a jak znamená. Nejdříve jsem jí učila úplně jednoduchou písničku, jenže nejde člověka naučit hrát na klavír ze dne na den. Bohužel jsme musely odletět domů. Háček byl v tom, že ona bydlela v Německu, protože se odstěhovala z Česka, takže jsem jí už nemohla učit osobně. Domluvily jsme se, že si budeme volat a budu jí to vysvětlovat přes telefon. Bylo to hodně těžké, ale zvládly jsme to. Pak si sehnala učitele, takže už se učila s ním. Byla mi hodně vděčná. Neříkám, že jsem ji naučila hrát nějak dokonale nebo perfektně, ale do začátku jí to určitě pomohlo.