Malá troška do mlýna

Dobrý den, tento rok jsem sice toho moc neudělala, a v době karantény a prázdnin jsem byla většinu doby doma, ale i tak se musím k něčemu vyjádřit, něco napsat. Moc se mi líbí, že se lidé kolem mě, ale i po celém světě v době koronaviru uměli spojit a společně dokázali velké věci, např. pomáhali starým a nemohoucím lidem, obstarávali nákupy, nosili domů třeba obědy, atd. Dále jsme v téhle době šili roušky. I já jsem si společně s mamkou sedla za šicí stroj a rozhodla jsem se nějaké ušít, mamce, taťkovi, ségře, babičkám a taky sobě, abych mohla, až to situace dovolí, chodit ven. Koronavirus byla výjimečná situace, kdy se spousta věcí mohla vykonávat s omezením nebo vůbec. Nemohlo se třeba do školy. Prarodiče, rodiče vzpomínají, jak měli uhelné prázdniny a my zase korona "prázdniny". Doufala jsem, že tahle situace skončila a že už se nebude opakovat. Bohužel, vývoj ani další předpovědi nejsou nikterak ideální, ba právě naopak. Zdá se, že se situace zase zhoršuje.