Cimbálovka pro seniory

S cimbálkou hraju už několik let. Hrajeme na mnoha různých akcích, ať už v naší republice, či v zahraničí. Ale je tu jeden druh vystoupení, ze kterého mám opravdu dobrý pocit. Párkrát do roka totiž ve svém volném čase hrajeme v různých seniorcentrech starším lidem. Když nám pan učitel napíše email, že budeme vystupovat v seniorcentru pro babičky a dědečky, mám z toho vždycky větší radost, než když vystupujeme na výchovných koncertech pro žáky základních škol, které naše vystoupení nejspíš nudí. Jakýkoliv koncert navíc znamená další a další společné hodiny nácviku, zdokonalování hry doma, časově náročné je cestování … Ale čas pro tyhle koncerty obětuju ráda. A myslím, že většina členů naší cimbálky to vnímá stejně. Starší lidé jsou totiž z našich vystoupení nadšení. Někdy s námi vystupuje i dětský folklorní soubor Úsměv, a když spolu hrajeme a zpíváme slezské písně a děti z Úsměvu k tomu tancují lidové tance, seniory to vrátí zpět do jejich mládí a dětství, kdy si tak taky hráli, zpívali stejné písničky a tancovali k nim. Navíc znovu uslyší lašské nářečí, řeč, kterou ve svém mládí (a někteří možná doteď) mluvili. A skvělé je, když si u některých písní vybaví slova a přidají se k nám. To mě právě utvrzuje v tom, že jsme je s cimbálkou alespoň na chvíli přenesli zpátky do jejich nejlepších let. Babičkám a dědečkům se dá pomoci, pokud to chtějí a potřebují, různými způsoby. Můžete jim nakoupit, popovídat si s nimi, navštívit je nebo si s nimi prohlédnout staré fotky, poslechnout si jejich příběhy a zavzpomínat. A nebo jim můžete zahrát a zazpívat lidovky. Jsem ráda, že mám díky cimbálové muzice tu možnost stařečkům vykouzlit úsměv na často ustarané tváři a myslím, že všichni členové naší cimbálky si rádi ve svém volném čase obléknou kroj, připraví si nástroje a udělají lepší den lidem, kteří to nemají úplně lehké.