Příběhy

Jmenuji se Klára Kaločová a můj příběh začal tehdy, když jsem poprvé přišla na koňský tábor. Práce s koňmi mě neuvěřitelně bavila, a tak jsem se rozhodla, že bych se jim chtěla začít věnovat víc. Zjistila jsem, že nedaleko našeho domu bydlí paní, která má koně. Rozhodla jsem se společně se svojí kamarádkou, že se tam půjdeme podívat. Doufaly jsme, že když jí třeba občas s něčím pomůžeme, nechá nás se na koních svézt. Ale to, co jsme se na místě dozvěděly, jsme opravdu nečekaly. Ta paní se totiž stará o staré a nemocné koně, a tak nebylo na ježdění ani pomyšlení. Ale stejně potřebovala naši pomoc. Rozhodly jsme se, že do toho půjdeme a teď už vím, že to bylo správné rozhodnutí! Máme na starosti poníka, který se jmenuje Máša a má bolavé nohy. Chodíme za ní skoro každý druhý den. Většinou ji bereme na procházku k rybníku, aby se mohla zchladit a taky ji často čistíme, protože se strašně ráda válí v blátě. Původně jsem si přišla zajezdit, ale teď už vím, že tady na těch koních nikdy jezdit nebudu. Stejně tam ale chodím ráda a mám dobrý pocit, že můžu něčím pomoci. I stará zvířata si zaslouží naši lásku.