Minulý rok jsem byl s bratrancem Markem na táboře, kde jsme neměli žádné telefony, počítače ani tablety a televize. Každý den jsme tam zažili hodně legrace a dobrodružství. Hráli jsme táborové hry a na naše elektronická zařízení jsme si ani nevzpomněli. Ale když tábor skončil, bylo všechno jinak. Marek byl stále na počítači, notebooku a mobilu. S taťkou jezdíme často do Dvorců k babičce chytat ryby na zdejší rybník. A když jsme už měli s taťkou nahozeno na kaprovité ryby, zavolal jsem Markovi, jestli by se nechtěl stavit za námi na rybník a potom jít k babičce pomáhat kácet stromy. Marek mi na to řekl, že teď nemá čas, protože hraje s kamarády nějakou počítačovou hru. Nakonec jsem musel babičce pomáhat sám, protože Marek k babičce vůbec nedorazil. Za pár týdnů jsem jel k babičce na prodloužený víkend a měly tam přijet i dvě malé sestřenice Vaneska a Sabinka, se kterými je u babičky hodně zábavy. Se sestřenicemi si vždycky zahrajeme nějakou super hru a holky si chtěli se mnou a s Markem zahrát badminton. Ale Marek seděl na lavičce a hrál si s mobilem. Nechtěl si s námi vůbec ani hrát, ani povídat. Já a holky jsme ho museli přemlouvat a přemlouvat, než si nakonec dal říct. Večer jsem se Marka zeptal jestli nechce u babičky spát, že by byla sranda a pustili bychom si film. Ale Marek mi na to řekl, že u babičky není wifi připojení, aby si mohl zahrát na počítači. A tak se sebral a odjel. Druhý den ráno mi volala teta Markéta (Markova maminka), že s Markem je to hrozné, že je každý den na počítači až do půlnoci a od brzkého rána znova hraje. Ten den se jeho starší sestře Barče pokazil telefon a Marek jí musel půjčit ten svůj a byll velmi naštvaný. A tak měl už jenom notebook od sestry. S Barčou jsme se domluvili, že mu odinstalujeme všechny jeho hry, protože ty jeho hry byly plné počítačových virů, ale viry se dostaly do všech souborů a zavirovaly celý počítač. Marek celé dny proseděl doma, nic nedělal, jenom se poflakoval. Čekal, až bude počítač opravený. Po několika dnech se dozvěděl, že oprava by byla příliš drahá. Jeho každodenní hračka byla ta tam. A Marek najednou nevěděl, co s volným časem. Když jsem byl zase u babičky, bylo mnohem jednodušší vytáhnout Marka ven. Téměř bez řečí přijel za mnou na rybník chytat ryby a potom jsme se jeli projet i na kole. Marek si na počítač ani nevzpomněl. Od té doby co trávíme spolu čas ve Dvorcích, vymýšlím Markovi různé aktivity, abychom se zabavili. Hrajeme badminton, chodíme si kopat na hřiště dokonce jsem ho naučil hrát karetní hru žolíka. Nejvíce nás baví jezdit spolu na kole na výlety, nebo chodit spolu chytat ryby. Teta Markéta mi od té doby děkuje za to, že z Marka už není takový závislák. Sice si někdy na počítači zahraje nějakou tu hru, ale stráví tam méně času. Chodí i více s kamarády ven na hřiště místo toho aby byli spolu na virtuálních hřištích. Z Marka se od té doby stal úplně jiný člověk, konečně už více pomáhá babičce, když je třeba. Netráví už veškerý svůj čas zavřený v paneláku ale je pořád někde na čerstvém vzduchu.