Už od mala jsem byl vedený k přírodě, mám rád všechny druhy rostlin a živočichů, rád chodím do lesa a snažím se přírodě co nejvíce pomoct. Často, když chodím po cestách, ať už v lese, ve vesnici nebo mezi poli, potkávám spoustu drobných živočichů, většinou se jedná o hmyz. Někteří jen tak procházejí, jiní odpočívají, ale často se najdou bezmocní jedinci na zádech, kteří si nedokážou pomoct. Přijde mi jich líto, jak se bezmocně plácají na cestě a čekají, až je někdo přejede, nebo zašlápne. Pokaždé se jim snažím pomoct, přetočím je a odnesu dál od cesty, aby se jim nic nestalo. Často tak zachraňuji: střevlíky, luční koníky, slunéčka sedmitečná, žížaly, hlemýždě, svižníky a hlavně housenky, občas i malé ptáče, slepýše, žáby nebo i malé ježky. Je to sice drobná pomoc, lidem to moc nepomůže, ale pro toho střevlíka je to moc velká pomoc, vždyť jsem mu tak zachránil život. Tato drobná pomoc často ostatním lidem přijde zbytečná, „vždyť je to jen blbý brouk“, ale i ten brouk má právo žít a na to často zapomínáme.