Moje sestřenice jezdí každý rok o prázdninách na dvoutýdenní tábor. Minulé prázdniny měli jako téma skauting . Museli plnit různé úkoly , aby dostali „bobříka“ a na konci tábora se ti „bobříci“ sečetli a kdo jich měl nejvíc , tak vyhrál cenu . Vždy po prvním týdnu jdou skauti na dlouhý výlet do města . Tam se zastaví, aby si mohli někteří v obchodě nakoupit zásoby různých sladkostí nebo jiných dobrot na další týden . Když už měli nakoupeno, jeden kámoš zahlédl nějakou starou paní s nejméně třema plnýma taškama, která se chvílema musela zastavit , aby si odpočinula , protože tašky musely být vážně těžké . Ten kluk za starou paní zašel a zeptal se jí , jestli ji s tím nemůže pomoct třeba aspoň přes přechod , aby neupadla . Paní jeho nabídku s radostí přijala a podala mu nákupní tašky . Na druhé straně přechodu mu poděkovala a dokonce mu nabídla nějaké peníze . Peníze ale odmítl a vydal se zpět k partě kamarádů . Při jeho výpomoci staré paní ho pozoroval vedoucí výpravy, a jakmile došli zpátky do tábora , mu vedoucí udělil „bobříka“ za pomoc ostatním . Já bych mu chtěla poděkovat a myslím si, že by takhle mělo pomáhat více lidí i přes to, že za to nedostanou „bobříka“.