Už asi 3 roky chodím do rychlobruslařského závodního oddílu v Opavě. Chodí tam se mnou hodně dalších dětí , mladistvých a taky pár dospělých, a jelikož máme trénink 2x týdně, hodně jsem se s těmi lidmi spřátelila . Náš klasický trénink probíhá v Městských sadech v Opavě a někdy si vyjedeme po cyklostezce do okolí. Asi před rokem se nám stalo něco, na co každý nerad vzpomíná. Byl krásný slunečný den, a tak si naši trenéři řekli, že se pojedeme projet po cyklostezce do Skrochovic a zpátky. Když jsme vyjeli, rozdělili jsme se do tří skupin, s každou jel jiný trenér. Já jsem jela ve skupině s dětmi přibližně ve stejném věku (14-17 let) a s naším trenérem a také s svou dobrou kamarádkou Adélou. Když jsme ale projížděli malou obcí, stalo se něco nečekaného. Museli jsme přejet po normální silnici a potom ještě přes křižovatku. Tuhle trasu jsme jezdili často, proto nás to nepřekvapilo, ale ta nehoda se stala zrovna na tomhle úseku. Když jsme projížděli křižovatkou, vyjelo z jiné ulice totiž auto. Řidič se vůbec neobtěžoval zastavit a jel v poměrně velké rychlosti, i když věděl, že přednost máme my. Až když auto vjelo mezi nás, tak přibrzdilo, a to byla ta chvíle, kdy se skoro všichni z nás stihli vyhnout, kromě Adély, která do auta narazila a spadla na zem. Auto odjelo a my jsme byli v šoku z toho, co se právě stalo. Přijeli jsme k Adéle a ptali jsme se jí, jestli je v pořádku. Adéla byla ale v šoku, brečela a říkala, že ji hrozně bolí noha a že se nedokáže postavit. Pomohli jsme ji vstát a posadili jsme ji na kraj chodníku, začali jsme ji uklidňovat. Potom jsme ji dali napít a náš trenér mezitím zavolal záchranku. Potom Adélu odvezli do nemocnice. Byli jsme celí napjatí, jak to dopadne. Když byla Adéla po všech vyšetřeních, zjistili lékaři, že měla veliké štěstí, protože vyvázla „jen“ s modřinami, odřeninami a s nohou v ortéze (kterou ale na druhé straně nosila ještě fakt dlouho). Všem se nám moc ulevilo. Pro všechny to bylo velké ponaučení, mimo jiné i proto, že jsme zjistili, že kdyby se někomu z nás stalo něco podobného, že se může na kamarády v oddíle spolehnout.