Příběhy

Jmenuji se Martin Kamitz a je mi 13 let a jsem žákem 7. třídy. Ve volném čase již 6 let hraji basketbal. Tento rok budu hrát v Hradci Králové 1. žákovskou ligu. Za ty roky jsem se naučil poctivě se připravovat, denně cvičit a protahovat své tělo. S rodiči a sestrou bydlíme v malém domečku. Vedle nás bydlí soused Tonda, starší pán, kterého známe již odmalička. Před 3 roky mu umřela manželka a je sám. Považujeme ho za našeho dědu. Když jsem byl menší, někdy mě i hlídal. Naučil mě hodně věcí a někdy pomáhal tatínkovi s opravami na domě. Minulou zimu před svým domem upadl a zlomil si nohu. Od té doby špatně chodil a spoustu věcí již nezvládl sám. Potřeboval berle, o které se může opřít. Protože ho máme jako rodina velmi rádi, snažíme se mu pomáhat. Rodiče mu pomáhají s domácností, a protože jsem chtěl taky pomoci, chodím s Tondou cvičit. Potřebuje své nohy rozhýbat, a protože i já jsem po zápase vždy unavený a vím, co mi pomáhá, začali jsme cvičit spolu. Vždy se u toho hodně nasmějeme. Každý druhý den jsme spolu cvičili a dnes spolu i chodíme na procházky. Tonda mě vždycky rád vidí a já mám radost, že se mu daří lépe a že jsem mu právě já mohl pomoci.