Záchrana života se cení, i když jde o život ptačí. Člověk by se měl vždy snažit pomoci, zvlášť v případech, kdy zranění zavinili lidé, ať už přímo, nebo nepřímo. Jednu takovou situaci jsem nedávno zažila, a to u stájí klubu Prohorses za Oticemi. Šla jsem právě čistit koně, když jsem venku slyšela nějaký povyk. „Jednoho ptáčka asi srazilo auto!“, zavolala na mě jedna malá holčička, když jsem se ptala, co se děje. A skutečně. Linda a Anet měly v rukou poštolku, která se moc nehýbala, tedy až na to, že je štípala do prstů. Vyslaly Báru pro přepravku na malé psy, aby ji mohly někam bez obav dát. Přinesly trochu sena a opatrně ji položily dovnitř. V tu chvíli jsem si všimla, že jedním křídlem vůbec nevládne a má ho nepřirozeně položené. Myslela jsem, že je zlomené. Raději jsme na ni nešahaly a přepravku jsme daly do stínu. Pak řekla má kamarádka Denisa menším holkám, ať s poštolkou zůstane jen jedna z nich a že ostatní by měly odejít, aby zraněného ptáčka zbytečně neznervózňovaly. Mezitím zašla Linda pro svého taťku, aby rozhodl, co dál. Nevím, jak se mu to podařilo, ale sehnal číslo na nějakou stanici, kde se starají o raněné ptáky. Pak už jsem musela jít připravit koně, takže jsem nebyla přímo u toho, když poštolku odvezli, ale viděla a slyšela jsem přes okna ve stáji. Přijela bílá dodávka, do které poštolku naložili, a za chvíli odjela. Když přišly holky do stáje, řekly mi, že se od zaměstnance stanice dozvěděly, že ji nesrazilo auto, ale spíš to vypadá na zásah elektrickým proudem. Pak se všichni vrátili ke své práci. Později se opravdu potvrdil zásah proudem, ale nevíme, jak se jí to stalo. Důležité je ale to, že přežila, i když další zprávy o ní nemám. Jsem ráda, že se holky zachovaly tak, jak se zachovaly a že ji odnesly ze silnice, kde ji mohl někdo přejet. Zachránily jí tím život a myslím, že mnozí lidé by ji tam nechali bez povšimnutí.