Kolotoč celou zimu

Jednou na podzim našel taťka na zahradě malého ježečka. Bylo to mládě a zimu venku by určitě nepřežilo. Chtěl jsem si ho vzít domů, ale to mamka zakázala, protože "mladý" byl samá muší larva a plný nějakých broučků. Mamka rozhodla, že ho musí nejdřívě očistit, donesla biolit .... Měl jsem strach, jestli to přežije, ale kdybychom to neudělali a my ho nechali venku, tak zimu by stejně nedal. Nebylo vyhnutí. Teprve po "očistě" jsem dostal povoleno, že si ho můžu vzít do sklepa. Nejdříve jsem ho měl v bedně, ale potom jsme mu s tátou postavili takový dřevěný domeček. Na zem jsem mu dal hobliny a hodně sena a samozřejmě misku s vodou a jídlem. Na internetu jsem povyhledával, čím ho můžu krmit. Dostával kočičí granule a konzervu masa pro kočky. Z kraje pobytu ve sklepě "mladý" moc nejedl, ale postupně jsem mu dával jídlo i 2x denně. K tomu jsem mu pravidelně čistil bednu. Jenže jak ježek rostl a rostl a byl větší a větší, viděl jsem ho čím dál míň, až chodil jíst jenom jednou za týden. Zbytek dní prospal. V březnu, když se oteplilo, začal se "probouzet" a kolotoč začal nanovo. Jídlo, pití, pravidelné číštění... až nastal čas vypustit ho ven. Jenže letos byla docela dlouhá zima, tak nám chvíli trvalo, než jsme se k tomu odhodlali. Teprve před měsícem jsem mu na zahradě vyhloubil díru pod naším dřevníkem a dal mu tam seno a "mladého" tam strčil. Jestli tam bydlí, nevím, ale na zahradě je pořád. Každý den mu chystám pár granulí k přilepšení jídla a ráno tam nic není. Minulý víkend jsem si i vyfotil. Myslím, že kdybych si jej na podzim nevzal domů, určitě by zimu nepřežil.