Úraz na jízdárně

Bylo krásné teplé odpoledne a já jsem jako každý den pospíchala za svým koněm Gurunem na kolínskou jízdárnu. Byla jsem zvědavá, jak mu je, protože si den před tím poranil nohu. Měli jsme v plánu pouze krátkou procházku na vodítku. Když jsem přijela na jízdárnu, vyhřebelcovala jsem Guruna a vyrazili jsme ven. Po chvíli jsem uviděla jednu paní, jak vede svoji kobylku a chystá se ji pustit, aby se proběhla. Mamka, která stála kousek ode mě, tušila, že by to mohl být problém, a volala na paní, ať chvíli počká. Ale to už kobylka proběhla kolem nás a radostí vyhazovala. Gurunovi bylo najednou líto, že by měl být na vodítku a začal se stavět na zadní nohy. Když to paní viděla, tak si ode mě vzala vodítko s tím, že ho odvede do stáje. Další události se rychle seběhly. Můj koníček se postavil na zadní nohy a utrhl se z vodítka, na místě se otočil a z nabyté svobody radostně vyhodil zadníma nohama a v tom okamžiku trefil kopytem tu paní, která kus odletěla a zůstala ležet na zemi. Viděla jsem, jak u ní klečí mamka, a tak jsem běžela pro někoho, aby mi pomohl pochytat koně. Bohužel zranění bylo vážnější, než jsem čekala. Mamka řekla, že musíme okamžitě do nemocnice, protože zjistila, že se jedná o otevřenou zlomeninu předloktí. Několik lidí na jízdárně pomohlo mamce paní naložit na zadní sedačku do auta. Sedla jsem si na přední sedačku a vyrazily jsme co nejrychleji do nemocnice. Z jízdárny do nemocnice je to kousek, ale stejně paní stačila omdlít. Mamka mi po cestě v rychlosti řekla, že musím co nejrychleji sehnat vozík, abychom ji mohly naložit a poklusem dopravit na úrazovou ambulanci. Jakmile auto zastavilo, rozběhla jsem se sehnat vozík a pomoc. Měla jsem strach, ale věděla jsem, že mamka to sama nezvládne. Během minutky jsem se vrátila s invalidním vozíkem a společně jsme zraněnou paní naložily. Doběhly jsme s ní na ambulanci. Já už jsem zůstala v čekárně. Když mamka vyšla, řekla mi, že paní má tříštivou otevřenou zlomeninu obou kostí předloktí a musí okamžitě na operaci. Všechno to nakonec skončilo dobře a paní po roční léčbě už zase jezdí na koni a já jsem moc ráda, že se úplně uzdravila.