Tolik respektu, jako nikdo před ním – Jan Houdek Mám jednoho kamaráda. Jmenuje se Vítek Šachteli. Vítkovi oslepl nešťastnou náhodou jeho otec. Toto nešťastné a velice smutné zranění se mu stalo tak, že sekal do majzlíku, odletěla špona a proletěla mu jedním okem. Kvůli tomuto zranění neoslepl na obě oči hned. Druhé oko mu bohužel časem kvůli tomuto zranění začalo slábnout. Bohužel po nějakém čase oslepl úplně. Jeho taťka měl rozestavěný barák. Jenže to teď samozřejmě už nedodělá. V tomto okamžiku přichází důležitá role Vítka. Vítek jako teenager by měl být venku s kamarády a užívat si volné chvíle a prostě se bavit. Vítek ale na sebe vzal skoro nemožný úkol. Pomáhat taťkovi ve všem, a tím myslím úplně ve všem. Stavba baráku leží také na něm, takže Vítek ve svých patnácti letech stavěl barák, a to někteří si v patnácti neudělají ani jídlo. Stará se o jejich psa, zahradu a prostě všechno v domácnosti. Tento kluk si u mě získal tolik respektu, jako nikdo před ním, a proto si myslím, že by o Vítkovi a jeho hrdinských činech mělo vědět co nejvíce lidí. Tak to je vážně síla – Jan Čermín Chtěl bych napsat o kamarádovi, který pomáhá svému otci, panu Šachtelimu. Ten kamarád se jmenuje Vítek Šachteli. Celý příběh začal před třemi roky, to bylo Vítkovi 13 let. Pan Šachteli koupil starý dům v Litultovicích. Když opravoval dům, stala se mu nehoda s kladívkem a majzlíkem – sekal drážky a mlátil do kladívka. V jednu chvíli se při úderu do hlavičky majzlíku odštípla špona. Proletěla mu pravým okem skrz něj. V ten okamžik oslepl na pravé oko. Po pár měsících se mu začalo kazit i oko druhé a oslepl nadobro. Jak jsem to slyšel, bylo mi ho strašně líto. Ale naštěstí měl syna Vítka, který mu začal pomáhat. Jezdil s ním do města autobusem, vodil jej domů a chodil s ním na procházky. Ale nejvíc obdivuji, že Vítek, i přesto, že svému otci pomáhal vážně nejvíc, tak mě překvapilo, že začal spravovat ten jejich dům. Občas mu tam přijdou pomáhat příbuzní, ale i tak v patnácti letech spravovat dům, to je vážně síla. Myslím si, že Vítek by si nominaci na Dětský čin roku fakt zasloužil.