Ahoj jmenuji se Klára Skibová a je mi 12 let. Skoro každý víkend jezdíme na chalupu, která se nachází na Hutisku Solanci. Můj děda tam jezdí častěji, jelikož je v důchodu a taky, protože ta chalupa patří jemu. Když tam jezdí sám, tak toho má hodně na práci. Takže jsem se rozhodla, že bychom mu s mou sestřenicí a bratrem mohli pomoct. Zrovna jak jsme tam jednou jeli, tak tam měl posekanou část louky. Tohle se mi zdálo jako hodně dobrá práce. Naše chalupa je velká, a proto je třeba ji stále udržovat v čistotě a pořádku. Děda naučil mého bratra Robika řídit takový malý červený traktůrek s vlečkou třeba na seno, dřevo nebo další věci. Naložili jsme dva podsedáky, dvoje hrábě, Robik řídil a já s mojí sestřenicí Terezkou jsme seděli vzadu ve vlečce. Dobré na tom bylo, že nás to bavilo, ale hlavně, že jsme pomáhali dědovi s prací, kterou by za ten víkend možná ani nestihl. Přijeli jsme k posekanému senu, my dva s Robikem jsme hrabali, potom jsme seno dávali do vlečky a nakonec jsme to jeli dát na hromadu. Jakmile bylo seno posbíráno, vypadalo to krásně. Robika bavilo řídit, já jsem z toho měla dobrý pocit a Terezka byla ráda, že může být se mnou. Děda byl za to moc rád a já taky, až příště bude potřebovat pomoct, tak nebudu váhat. Tohle je konec mého příběhu a doufám, že budete také pomáhat svým babičkám a dědečkům.