STALO SE TO PŘED ROKEM NA JAŘE NA FOLVARKU. ŠLA JSEM NA HŘBITOV ZA TATÍNKEM S PEJSKEM A SESTROU BEOU. POVÍDALI JSME SI A NAJEDNOU PEJSEK ZAČAL ŠTĚKAT. A JÁ JSEM SI HO VŠIMLA! PO CESTĚ ŠEL NĚJAKÝ STARÝ PÁN S HOLÍ A DIVNĚ SE POHYBOVAL A NAJEDNOU OMDLEL. ZEPTAL SE NÁS CHRAPTIVÝM HLASEM: ,,DĚVČÁTKA NEMÁTE NÁHODOU CUKR?‘‘ BEA NEMĚLA A JÁ JSEM ZAČALA ŠMÁTRAT PO KAPSE A NAJEDNOU JSME NAŠLA BONBÓN. RYCHLE JSEM HO PODALA STAŘEČKOVI S HOLÍ. HONEM HO ZAČAL CUCAT UŽ BYLO NAMÁLE, ALE PAK SE MU ULEVILO. DÍKY MÉ KAMARÁDCE KTERÁ MI HO DALA VE ŠKOLE A JÁ NA NĚJ ZAPOMNĚLA. TEN BONBÓN ZACHRÁNIL STAŘEČKOVI S HOLÍ ŽIVOT. BONÓN JE HRDINA!