Příběhy

Ahoj, já jsem Adam a chodím na výtvarný kroužek do umělecké školy. Jednoho dne jsme já a tři spolužačky odcházeli poslední. Ještě jsme se na chodbě chvíli bavili, když jedna z holek vešla do šatny a najednou se ozvala veliká rána.

Rychle jsme vběhli do šatny a naše spolužačka se zmítala na zemi ve velikém záchvatu. Poznali jsme, že jde o epileptický záchvat a snažili jsme se jí rychle pomoci. Jedna dívka letěla pro paní učitelku, která volala záchranku, my jsme zatím v šatně kontrolovali, zda se dívka nedusí a odstranili jsme okolo ní lavičky, aby si víc neublížila. Pak jsem s třetí spolužačkou rychle vyběhl před školu do okolí a navigovali jsme přijíždějící sanitku máváním k sobě. Pak jsme rychle záchranáře vedli do šatny. Ti hned zasáhli a pak ji naložili na nosítka a odvezli do nemocnice. Vše dopadlo dobře díky mně a spolužačkám, protože jsme byli rychlí a pohotoví. Spolužačka měla štěstí, že kolem sebe měla lidi, kteří věděli, jak zareagovat, nelekli se a neutekli, ale pomohli, aby se neudusila. Dnes už je spolužačka v pořádku a my jsme rádi, že se jí nic zlého nestalo.