Jednoho dne o prázdninách jsem jela s rodiči a s mojí nejlepší kamarádkou Maruškou do autokempu Zvůle v jižních Čechách. Když jsme přijeli, postavili jsme stan, dali jsme si do něj věci a šla jsem Marušce ukázat kemp, protože tam byla poprvé a já už asi po čtvrté. Moc se mi tam líbí a nejvíce příroda - les s rybníčkem a pitnou vodou, ve kterém žijí raci. Navečer jsme se všichni vydali na večeři. Šli s námi i naši známí, se kterými jsme se seznámili na Zvůli asi před čtyřmi roky. Byl to starší milý a přátelský pár. Objednali jsme si a do hodiny jsme jedli. Vtom se ale naší známé Zlatce udělalo nevolno a omdlela. Všichni jsme byli celí zaskočení. Omývali jsme ji studenou vodou, až se probrala. Dali jsme jí ještě led, aby se ochladila, protože bylo stále velké horko. Sotva jsme se uklidnili a říkali si, jak jsme to dobře zvládli, omdlel její manžel Olda. Ačkoli bylo vedro, naskočili nám studené kapičky potu, protože jsme se vážně báli o jeho zdraví. Duchapřítomně jsme použili ověřenou metodu omývání studenou vodou. Také jsme mu dali led, aby se ochladil. Probral se. To vedro bylo opravdu hrozné. Po dobu, co jsme byli na Zvůli, se už nic podobného nestalo. Byli jsme moc rádi, že jsou naši známí v pořádku. Za tři dny jsme jeli domů. Na Zvůli bych nejradši zůstala celé léto, protože je to tam opravdu krásné. Už se těším na příští rok!