Rybníček

O letních prázdninách jsem jel s dědou a babičkou na chatu u Orlické přehrady. Naše chata je na hezkém místě a hned za ní teče malý potůček. Prohánějí se v něm rybky a domov tam mají i žabky. Letos bylo v létě obrovské teplo, taková vedra si ani děda nepamatuje. V potůčku začala znatelně ubývat voda. Chodili jsme to s dědou kontrolovat a začali jsme se bát, že obyvatelé potůčku přijdou o svůj domov. Bylo mi rybek i žabek líto. A pak jsem dostal nápad ... Navrhl jsem dědovi, že bychom mohli u naší chaty udělat jezírko a odchytit nějaké rybičky a žáby a přenést je do náhradního bydlení. Až by se voda vrátila do potoka, zase bychom je přenesli zpátky. Děda má přírodu rád, je také rybář a šikovný kutil, ve všem se vyzná, a proto mi na můj nápad přikývl. A tak jsme se my chlapi dali do práce. Nejprve jsme vyhloubili jámu. Do ní jsme položili fólii určenou pro zahradní jezírka a zatížili ji kameny a obsypali i stěny. Jezírko jsme zaplnili vodou a šli jsme s malým podběrákem nachytat do vysychajícího potůčku rybky a žabky. Děda vyrobil ještě okysličovací zařízení. Pak už jsme se jenom radovali, jak se noví obyvatelé rybníčku zabydleli. Jsem přesvědčen o tom, že jsme ji tím zachránili život.