Už třetím rokem se žáci devátých ročníků v rámci mezipředmětových vztahů ve výuce výtvarné výchovy utkávají s výzvou vytvořit v rámci celoročního skupinového projektu sociální spot. Letos vzniklo téměř dvacet kvalitních spotů a jeden vynikající krátký dokument na sociální téma – bezdomovectví. Ten vytvořili dva žáci z 9. A – Lukáš Vacek a Jakub Juřica. Chlapci spolu chodili do třídy čtyři roky, spojovalo je nejen blízké sousedství doma, ale i přátelství ve škole. Lukáš byl u nás ve škole integrován s poruchou učení, Kuba s poruchou chování – tzv. Tourettovým syndromem. Námět si zvolili náhodně, žádný z nich nemá tuto zkušenost s nikým z blízkého okolí a jednotlivé kroky práce dělali spíše intuitivně. Iniciativně se spojili s lidmi z Oblastní charity Brno, kde získali potřebné informace, zakusili atmosféru azylového domu a měli možnost nahlédnout do resocializačního programu pro osoby bez domova. Rovněž samotný kontakt s lidmi bez přístřeší nebyl zcela jednoduchý. Věděli sice, kde se nejčastěji nachází, ovšem rozhovor se jim podařilo získat až výměnou za materiální pomoc. Všechny tyto kroky byly ztížené nezkušenostmi obou chlapců a také projevy Tourettova syndromu. Například kvůli řečovým i pohybovým tikům museli chlapci volit pro přepravu taxislužbu místo veřejné dopravy, obtížnější byla i manipulace s kamerou a výzvou byla také samotná práce v neznámém terénu. Zcela ojedinělá je schopnost těchto dvou teenagerů vcítit se do problematiky sociálně vyčleněných dospělých – lidí bez přístřeší. Překvapivé je, s jakou lehkostí a jednoduchostí se jim podařilo popsat podstatu tohoto sociálního jevu. Dokument je nabitý emocemi a má pro všechny jasně čitelné, krásné a pozitivní poselství. Dokument je ke zhlédnutí na tomto odkazu: https://www.youtube.com/watch?v=NodaB6k-cvQ Projekt byl na závěr školního roku prezentován před všemi žáky 2. stupně ve slavnostním prostředí i s dalšími spoty. Této práci bylo uděleno zvláštní ocenění poroty. Pro chlapce byla projekce velkou událostí a krásnou tečkou za jejich devítiletou školní docházkou. Na závěr se můžete začíst do krátkého rozhovoru přímo s autory dokumentu. Proč jste si vybrali právě toto téma pro svou práci? Byla to spíše náhoda, všechna ostatní témata už byla rozebrána. Setkali jste se již dříve osobně s bezdomovci? Ne, spíše jako všichni ostatní je vídáme například u nádraží. Jak jste při práci postupovali? Nejdříve jsme si udělali základní osu příběhu, kterou jsme postupně upravovali a doplňovali. Oslovili jsme ředitele azylového domu na Bratislavské, domluvili si s ním schůzku, na které jsme mu vysvětlili, oč nám jde. Byl velmi překvapen, že jsme žáky základní školy. Umožnil nám natáčet v prostorách tohoto zařízení, zúčastnili jsme se společně s jeho klienty sociálně integračních aktivit. Natáčeli jste i jinde? Ano, na mnoha dalších vyloučených místech v Brně. Nejdelší rozhovor nám pak podal muž, který si zcela náhodně v podchodu pod nádražím řekl o drobné. My jsme ho pak požádali o rozhovor, ve kterém nám popsal svoji situaci. Jeho výpověď byla pro nás velmi poučná a doporučujeme všem ji zhlédnout. (Pozn. příběh je prezentován se souhlasem obou chlapců i jejich zákonných zástupců.)