Chtěla bych vám popsat příběh, který se stal před pár lety. Jednou s táborem jsme šli na výlet. Ten tábor řídila moje teta Vendula. Mám ji moc ráda. Po cestě jsme viděli hodně věcí. Až jsme dorazili na místo, k rybníku. Oblékli jsme se do plavek, prozatím jsem si hrála na plážičce a teta si mezitím půjčila šlapadlo. Doplavala s ním až doprostřed rybníka! Já jsem k němu chtěla doplavat a to jsem udělala chybu! Plavu, plavu, už nemůžu a začnu se topit! Asi dva metry od šlapadla před tetou se za mnou zavřela voda. Nastala kritická chvíle. Ale jeden hrdina pro mě skočil do vody a zachránil mi život. Musím dodat, že nebyl dospělý, bylo mu tenkrát asi 15 let a jmenoval se Honza. Jsem mu za to hrozně vděčná, protože bych tu už mezi vámi nemusela být.