Uklízíme les a zachraňujeme ptačí hnízdo

Jako vždy jsme se s rodiči procházeli lesem, po cestě jsme si povídali příběhy a někdy počítali jedle a borovice. Ani jsme si nevšimli, že jdeme čím dál tím hlouběji do lesa. Najednou se před nám otevřela malá lesní mýtinka a ní hromada, ale opravdu hromada odpadu. S rodiči jsme se rozhodli, že oslovíme dobrovolníky z řad našich sousedů a poprosíme je, zda by byli ochotni s námi les od toho neřádu osvobodit.Druhý den jsme se vrátili na místo skoro s dvaceti lidmi a začali uklízet. Každý dostal pytel, rukavice, železnou tyč s ostrým hrotem.Trvalo nám téměř týden, než jsme ten nepořádek po nějakým bezohledných lidech uklidili."Provedli jsme dobrý kus práce!" slyšela jsem ostatní, jak si mezi sebou říkají. Když jsme se onen poslední den úklidu vraceli s rodiči lesem domů, narazili jsme na spadlé ptačí hnízdo s mláďaty. Nad nimi zoufale poletovala jejich matka. Opatrně jsem hnízdo zvedla tak, abych se nedotkla ptáčků a taťka vylezl na strom a opatrně ho usadil větev. Pak náš dobrý pocit, že jsme udělali něco užitečného, byl dokonale zakončen. Za odměnu jsme si ještě v lese nasbírali pár hub a odešli si konečně odpočinout.