Jednoho dne jsme šli k babičce na zahrádku. Na té zahrádce byl nemocný ptáček. Když jsme ho viděli ležet běželi jsme k němu. Jak jsme k němu přiběhli, tak jsme si ho důkladně prohlédli. Viděli jsme že má poraněnou nohu. Natrhali jsme trávu a podepřeli ho. Pak jsme vlezli do garáže a vzali jsme si zrní. Pak jsme na chvilku šli pryč aby mněl klid. A jak jsme se šli podívat viděli jsme ho odlétat tak jsme mu zamávali. Nás to hřálo u srce. Už vím jaké je pouto živých. Na tento okamžik nikdy nezapomenu.