Alegie na hřišti

Jednou, když jsme hráli golfový turnaj, spoluhráčka odehrála svoji ránu, a když se šla podívat, jak to dopadlo, po cestě jí píchla vosa. Jenže to jsme netušili, že má na vosy alergii. Když nám to oznámila, tak jsme si říkali, co uděláme, protože s námi nešel žádný dospělý a mobil jsme nikdo neměl u sebe. Tak jsme počkali na skupinu hráčů za námi. S nimi šel i můj tatínek a požádali jsme ho, jestli by mohl zavolat rozhodčímu, aby pro ni přijel, protože jsme zrovna byli nejdál od klubovny na celém hřišti. Ale jako na potvoru jsme se nedovolali, protože měl vypnutý mobil, jelikož podle pravidel se nesmí používat. Dovolali jsme se ale nakonec na recepci, ovšem také až na několikátý pokus. Přijel pro ni číšník z restaurace Na Bugyně a turnaj skončil. My jsme byli rádi, že přijel tak rychle a spoluhráčku odvezl. Vždyť alergie na vosy není žádná legrace.