Záchrana těhotné maminky při záchvatu epilepsie

Rád bych Vám napsal příběh mého hrdinského činu. Moje maminka měla těhotenství přímo ukázkové, tím myslím, že byla pořád vysmátá a byla prostě v pohodě. Bohužel trpí nemocí zvaná epilepsie a v těhotenství se této nemoci musí věnovat více pozornosti, než v normálním netěhotném stavu. Můj táta jezdí kamoinem a brzo ráno vstává do práce. Ten den, kdy se stalo neštěstí nebyl doma. Mamka jednoho dne ráno vstala a šla si jako obvykle uvařit kávu. Máme nádhernou kchyň a máme v kuchyni kachličky. Najednou jsem uslyšel velikou ránu z kuchyně. Honem jsem utíkal do kuchyně a najednou uviděl maminku, podotýkám těhotnou, jak leží na břiše hlavou na kachličkách v kaluži krve. Místo toho abych zpanikařil a začal plakat a utekl pryč, honem jsem utíkal pro bratra Staníka, aby rychle volal záchranku pro mamku, že dostala záchvat a leží v kuchyni v kaluži krve. Batr neváhal ani minutu a už vytáčel číslo 155, kde zodpověděl všecny otázky, na které se ho paní dispečerka ptala. Záchranka přijela do 10 minut a maminku naložili na lehátko a honem uháněli do nemocnice. Maminka měla rozbitou hlavu a zašité obočí. Miminku se naštěstí nic nestalo a porodila o měsíc později zdravého a krásného bratra. Myslím že jsme se oba zachovali jako hrdinové a maminku zachránili. Hodně lidí mi pak říkalo, že jsem hrdina. Teď už na vše vzpomínáme s úsměvem na rtech, ale tehdy to byl šok pro všechny a hlavně pro mě, když jsem ji tam našel v kaluži krve bez známek života.