Příběhy

<p>Jmenuji se Petr Zoubek a chodím do 8.A. A tento příběh, který vám budu vyprávět, je pravdivý a odehrává se pořád až do teď. Chtěl bych popsat pomoc mého kamaráda jeho postižené sestře. Neumí moc chodit, takže jezdí na vozíku. Neumí ani moc dobře mluvit. Jmenuje se Magdalena, je jí 7 a chodí do školy pro zdravotně postižené v Petřkovicích. Tam má svoji osobní asistentku, která ji vyučuje. Magdalena onemocněla nemocí - mozkovou obrnou. Stalo se to hned při porodu, kvůli nedostatečnému okysličení mozku. Můj kamarád ji každý den veze do školy na vozíku. Odpoledne po tréninku si s ní hraje a ona z toho má velkou radost, protože nemá moc kamarádů, kteří by si s ní hráli. Taky ji učí chodit venku na zahradě. Doma jí čte knížky. Jednou týdně ji doprovází na terapii ke koňům. Taky po ní uklízí, myje nádobí, pomáhá mamce s taškami a za to mu Magdalena určitě někdy poděkuje. Možná ...když to tak půjde dál je možnost, že se naučí chodit a možná i mluvit.Tak končí můj příběh.</p>