Bylo odpoledne krásného letního dne a já připravoval ovocný salát. Nejprve jsem se rozhodl nakrouhat jablka. Ale nevěděl jsem, že krouhání jablek může být také nebezpečné, zvláště když použijete W krouhač bez ochranného kloboučku. Když jsem krouhal asi šesté jablko, ukrojil jsem si kus bříška prstu i s nehtem. Vůbec to nebolelo, jen hodně krvácelo. Utíkal jsem si pro svou lékárničku z tábora. Chtěl jsem si to ošetřit sám. Krev byla všude. Jak jsem byl v šoku, nikoho jsem nevolal. Pomoc dospělých přivolal až pětiletý Martínek. Přiběhla teta a začala mi prst zavazovat sterilním obinadlem, konečně mi došlo, že to nebude jen říznutí. Když jsem s tátou a mámou mířil do nemocnice, přemítal jsem, jestli mi to sešijí nebo nechají dorůst. Nechali mi to dorůst. Prst se hojil dobře, ale trvalo to pár týdnů. Bylo to trochu bolestivé. Dnes se tomu už všichni zasmějeme, ale před tím to tak pohodové nebylo. Rada pro druhé: Až se vám stane něco, co sami nezvládnete, rychle přivolejte pomoc. Křičte, křičte, křičte!