Odpadky musí pryč !

Je krásný slunný odpolední den a já jsem šla s kamarádkou do kina. Při cestě jsem si všimla, jak postarší paní uklízí nehorázný nepořádek, který způsobili nezodpovědní lidé, kteří upustí z ruky jakoukoliv věc, aniž by je hryzalo svědomí. Při pozorování již unavené paní mne napadlo, že bych jí mohla pomoci. Snažila jsem se kamarádky přemluvit, ať se ke mně připojí, ale ony však pod touhou pěkného filmu v kině odmítly. Přistoupila jsem k unavené paní a zeptala jsem se zda-li jí mohu pomoci. Divili byste se, jaký šťastný výraz se objevil ve tváři fyzicky unavené paní. Půjčila jsem si hrábě a rukavice a pustila jsem se do práce. Při práci jsem byla docela naštvaná, protože jsem nedokázala pochopit, jak mohou být lidé tak nezodpovědní. Mezi poházenými odpadky jsme nacházely igelitové pytlíčky, plechovky, kusy oblečení, zbytky shnilého jídla a dokonce i injekční stříkačky pravděpodobně od narkomanů. Když jsem práci dodělala a trávník byl čistý a pěkný, tak jsem si sedla na lavičku a začala si s paní, která tam uklízela, povídat. Mezi tím se vrátily mé kamarádky z kina a divily se, že jsem stále ještě tady. Přestože jsem změnila plán a neuviděla jsem film, na který jsem se tak těšila, tak jsem nelitovala prospěšné práce. A za peníze, které jsem ušetřila na vstupném jsem si koupila pokojovou kytku v květinářství, která mi připomene den, kdy jsem něco prospěšného pro přírodu a společnost.