Příběhy

Jednoho podzimního dne vyšla celá naše rodina na procházku, která vedla skalní cestou. Vyrazili jsme z naší obce a mířili úzkou skalní cestou k malému lomovému jezírku, které se nazývá U Oka. Malí bratranci se těšili, že uvidí chráněné mloky a ještěrky, kteří u jezírka žijí. Možná, že uvidíme i slepýše! Bratranci byli ještě malí, a přesto se na to těšili skoro jako já, neboť mě příroda velmi zajímá. Bylo to trochu sychravé odpoledne, ale nám to nevadilo. Šlapali jsme tedy vesele nahoru. Najednou se ze zatáčky vyřítil mladý cyklista. Jel velice rychle a stromy, které lemují celou silnici, se mu staly osudné. Zatáčku se mu nepodařilo vybrat, kola mu náhle podklouzla na mokrém jehličí. Prásk! Narazil do stromu a pak už jen padal k zemi. Všichni jsme se strašně vylekali a okamžitě jsem se k neznámému cyklistovi seběhli. ,,Bude v pořádku? Co je mu?“ Snažili jsme se na cyklistu mluvit, ale byl v bezvědomí. Okamžitě jsme se rozhodli zavolat záchranou službu. Z kočárku jsme vytáhli deku a mladíka přikryli. Z hlavy mu tekla krev, jazyk mu nezapadl, ale zvracel. Moc jsme s ním nehýbali, čekali jsme až přijede záchranná služba. Neustále kolem nás projížděla auta, proto jsme museli odklonit i dopravu. Po chvíli přijela sanitka, která mladíka naložila a odvezla do nedaleké nemocnice v Novém Jičíně. Na zdravotní stav jsme se informovali až později, naštěstí byl zraněný cyklista v pořádku. Byli jsme moc rádi, že jsme mu, alespoň z mála, dokázali pomoci.