Příběhy

Jednoho krásného letního dne jsme si s bráchou a kamarádem Adamem, hráli na dvorku. Adam jezdil na koloběžce a my na kole . Užívali jsme si dopoledne smáli se a radovali .V poledne jsme se rozešli na oběd. Rychle jsme po obědvali, ať můžeme jít co nejdříve ven .Po obědě jsme čekali na Adama ten však nechodil tak jsme řekli mamce ,že kdyby nás Adam hledal, že už jsme šli na kopec.Mamka však podotkla „ne aby vás napadlo jezdit na Adamově koloběžce, Adam je o hodně menší než vy“ jasně mami ,řekli jsme a vydali se na kopec. Nejdříve jsme jezdili na kole, první brácha , potom já .Když jsem byla v jízdě na kole na řadě já, bráchovi byla dlouhá chvíle a řekl si „nebudu tu stát a půjčím si Adamovu koloběžku“. Ale to neměl dělat . Rozjel se z kopce a já se zrovna dole pod kopcem otočila a koukla na bráchu co ho to napadlo. Když v tom KŘUP, PRÁSK, vzduchem letělo nejen přední silikonové kolečko , ale také můj brácha Radek .Začala jsem se smát a čekala až se Radek zvedne ze země ,ale nic dostala jsem strach a vzpomněla si na slova mamky .Utíkala jsem bráchovi na pomoc. Ležel na zemi a brečel, že ho bolí zápěstí na pravé ruce. Pomohla jsem mu vstát a v šoku povídal „dobré to je,je to jen naražené pro jistotu jsem mu ruku stáhla svou mikinou k tělu, aby ho to tak nebolelo a šli jsme pomalu domů. Když jsme přišli do našeho zahradního klubu, posadila jsem bráchu na židli , protože mu nebylo dobře. Dostala jsem strach. Dala jsem mu napít vody a opatrně sundala mikinu. Viděla jsem ,jak ruka bledne a natéká čím dál tím víc. Řekla jsem mu, „počkej tady, budu hned zpátky, a došla jsem domů pro led a lékárničku. Bráchovi jsem ruku schladila ledem, ovázala obvazem a pověsila jí na trojcípí šátek .Měli jsme štěstí , protože v tom se mamka s taťkou vrátili z nákupu. Utíkala jsem za nimi, a všechno jim řekla. Mamka vzala Radka do auta a jeli do nemocnice. Bráchovi bylo moc špatně a doma jsem všichni netrpělivě čekali ,jak to všechno dopadne, když v tom zazvonil telefon a mamka nám vystrašeným hlasem sdělila, že musí jít na operaci ,že má zlomeninu zápěstí s posunem. Pan doktor mamce řekl,že Radek dostal skvělou první pomoc, za což jsem byla na sebe pyšná. Brácha strávil v nemocnici čtyři dny ,ale téměř celé prázdniny byl s rukou v sádře . Nakonec jsme byli rádi, že takhle hrůzostrašný pád na koloběžce dopadl jen se zlomeným zápěstím.

Bráchovi ruka dobře srostla a opět ho napadají podobné adrenalinové kousky.