Příběhy
Mňau mňauZŠ Mozaika
Jednou mi moje kamarádka Pavlína řekla že se jim narodilo pět koťátek. Já jsem ji řekla že se na ně po škole příjdu podívat. Jak sem slíbila tak jsem také dodržela. Poškole sem byla u kamarádky coby dup. Zeptala jsem se Pavlíny kde má ty koťátka a ona mi je přinesla ukázat. Byly to takové roztomilé chlupaté kuličky. Ještě sice neviděli ale byli strašně hezké. Musela jsem jít už domů ale vůbec se mi nechtělo. Ještě než jsem odešla tak jsme se domluvili že příjdu zatýden. Zatýden když jsem zase šla k Pavlíně, tak mi se smutkem oznámila že její tátá utratil už tři koťátka a že zbyla jenom dvě, jendno zrzavé a jedno černé s bílími packami a bílím nosem. Vysvětlovala mi že je nemají kam dát, také mi řekla že jestli si ty dvě koťátka která ještě žijí nikdo nevezme tak je její taťka také utratí. Druhý den ve škole mě napadlo že by si je mohla vzít kamarádka Viki. Odpoledne jsem jela k Viki a domluvili jsme se s jejími rodiči že si je vezmou oba, ale jenom jestli to budou oba kocourci. Viki už pro ně vymyslela jména. Zrzavý by se měl jmenovat Morys a černobílí Falko. Zavolala jsem kamarádce Pavlíně že si je vezme rodina Viki. Pavlína byla ráda že si je vezmou, a potom jsem se jí ještě zeptala jestli to budou oba kocouři a ona že zrzavý určitě a černobílí také ale u toho to nevý jistě. Asi po týdnu po této dohodě sem zase šla k Pavlíně se podívat na koťátka. Koťátka byla už velká běhala a už jedla sama ale přece jen si ještě od maminky Kubiny toho mlíčka cucli. Když nastal ten den kdy si měli vyzvednout koťátka tak mě napadložeby je mohl dostat tatínek Viki k narozeninám. Viki s tím nápadem souhlasila. Odpoledne nás před školou vyzvedla Viki mamka a jeli jsme pro koťátka. Dovezli jsme je k Viki domů a její taťka měl velikou radost. Tak to nakonec dopadlo dobře.