Příběhy

<p>U nás v Sulejovicích jsem se procházel s kamarádem u rybníka. Jenom jsme si povídali a najednou slyšíme čvachtání ve vodě. Ihned jsme neváhali a běželi jsme za zvukem. Když jsme doběhli na místo, viděli jsme malé topící se štěně. Rychle jsme přemýšleli, co uděláme. A já jsem si všimnul dlouhého klacku. Rychle jsme ho vzali a hodili do vody. Ale klacek byl moc krátký. A už nezbývalo moc času.</p>

<p>Rychle jsme se v oblečení rozeběhli do vody. U štěněte jsem byl jako první. Plaval jsem s ním ke břehu, kde jsme ho zabalili do suchých věcí, které měl kamarád ještě na sobě. Udržovali jsme to štěně ještě v teple a rychle jsme běželi na výbor a rozhlásili to po obci. Ihned se o něj přihlásili jeho majitelé. Ale když nám chtěli poděkovat, už jsme byli dávno pryč a sušili jsme se doma v teple.</p>