Příběhy
VosyZŠ Lichnov
<p>Dobrý čin jsem udělal jednoho letního dne pro svou prababičku.
</p>
<p>
Má prababička má již 85 let, ale pořád pracuje na zahradě. Někdy pleje záhony, jindy hrabe listí. Jednoho slunečného dne se rozhodla, že spálí suché listí. Začala ho shrabovat. Uviděla, že z něho začínají vylétat vosy, a proto listí zapálila. Myslela si, že je upálí nebo alespoň vyžene. Nejdříve to vypadalo dobře a vosy se rozlétaly pryč. Najednou skupinka vos vyletěla proti ní. Protože prababička má již hodně let, nemohla jim utéci. Vosy ji píchaly do všech částí těla a nepřestávaly. V tom se změnil vítr a kouř ze spáleného listí začal foukat přímo na ni. Vosám se to očividně nelíbilo a odletěly pryč.</p>
<p>
Já jsem se zrovna vracel ze školy. Měl jsem chuť na jahody, a proto jsem šel do zahrádky. Cestou jsem uviděl, jak prababička leží na zemi. Rychle jsem k ní přiběhl. Uviděl jsem, že má otevřené oči. Pomohl jsem jí vstát. Ještě ji bolely nohy a nemohla dojít do domu. Proto jsem jí donesl studené obklady a ona mi vylíčila celý tenhle příběh.<br>
Naštěstí se prababiččin úraz obešel bez pomoci lékařů a za týden se mohla pustit do údržby zahrady.
</p>