Příběhy

<p>Tento rok u nás byl nemocný dědeček a maminka. Když jsem napsala první sloh na téma: Můj čin roku, napsala jsem o dědovi, o jeho operaci a o tom, že jsem mu koupila jako dárek zdravé věci, které měl jíst, např. tyčinky s vlákninou. Paní učitelka mi ale sloh vrátila s tím, že když někomu něco jen koupím, není to čin roku.

</p>

<p>

Tak jsem přemýšlela, co jsem tento rok udělala užitečného. Nic mě nenapadlo, nikoho jsem například nelovila z rybníka, ani žádné podobné činy.

</p>

<p>

Až mi poradila moje maminka. Také tento rok byla nemocná a to hodně. Málem přišla o ledvinu. Ale než se na to přišlo, maminka měla dva týdny antibiotika a bylo jí moc špatně. Měla doma malou Karolínku a tatínek musel zrovna být hodně v práci. Tak jsem se zvládla o sestřičku celý den starat. Karolínce ještě nebyly ani dva roky, ale postarala jsem se o ní celý den. Zvládla jsem jí udělat jídlo, šla jsem s ní na zahradu, hrály jsme si doma, večer jsem jí i vykoupala a dala čistou plínu. Občas se vztekala, ale šlo to. Maminka mi často říká, že pro ní to byl velký čin a moc jí to pomohlo.

</p>