Příběhy

Nehoda
2018
David Záruba, 14 let
ZŠ Kolín V.

Všechno se stalo v srpnu tohoto roku, když jsem jel za kamarády na kole na koupaliště. Jel jsem za nimi, když už jsem byl skoro na koupališti, tak mi kamarád zavolal, že už tam nejsou, že jdou do vedlejší vesnice, ať jedu za nimi, že na mě počkají za závorami. Jel jsem tedy za nimi, jel jsem rychle, protože jsem nechtěl, aby na mě dlouho nečekali. Když jsem dojel k těm kolejím, kde na mě čekali moji kamarádi, tak začaly cinkat závory. Jelikož jsem věděl, že na tomhle místě jdou závory rychle dolů a taky protože jsem se lekl, tak jsem bez přemýšlení vší silou zmáčkl brzdy. Na té cestě byl štěrk, kolo šlo do smyku a nějak jsem z něj spadl. Stoupl jsem si, viděl jsem projíždějící vlak, podíval jsem se na odřené dlaně. Řekl jsem si: „Dobrý, žiji, to budou zase jenom odřený dlaně.“ Začal jsem náhle cítit něco teplého na pravém koleni, podíval jsem se na něj a docela jsem se vyděsil. Z nohy mi velkým tlakem stříkala krev, hned jsem si díru zacpal dlaněmi, otočil jsem se na kamarády. Zeptali se mě, jestli jsem v pohodě. Řekl jsem: „No, asi úplně ne,“ zvedl jsem dlaně a vystříkla mi nahromaděná krev za zem. Kamarádi mě položili na zem, jeden z nich mi zavolal záchranku, druhý obětoval svoje tričko, zaškrtili mi jím ránu a drželi mi pravou nohu ve vzduchu. Kamarádka mi dávala napít a pořád se se mnou bavili, mně to přišlo takové zvláštní. Nebylo mi na omdlení, uvědomil jsem si, že kdybych tam byl sám, tak jsem mohl vykrvácet, ale já z toho všeho měl srandu – byl jsem v šoku. Byl jsem moc rád, že se o mě takhle postarali. Na místo ještě přijeli moji rodiče. Byli šťastni, že se mi nestalo nic horšího, ale bylo vidět, že byli rovněž v šoku. Přijela sanitka, která mě odvezla do nemocnice, v sanitce se mnou byla i moje máma. Dostal jsem kapačku do žíly a ránu mi vyčistili. V nemocnici mi udělali rentgen, zjistili, že nemám nic zlomeného. Ránu mi zašili a pajdal jsem domů. Všem kamarádům, kteří tam u mě byli, jsem ještě jednou moc poděkoval. Následující dva dny jsem nemohl bolestí chodit. Momentálně mám ošklivou jizvu, která je i po měsíci červená, svědí mě a je tuhá.

Jsem rád, že mám takové kamarády. Ne každý by se uměl v takové situaci zachovat tak jako oni.

Příběhy

Nehoda

Všechno se stalo v srpnu tohoto roku, když jsem jel za kamarády na kole na koupaliště. Jel jsem za nimi, když už jsem byl skoro na koupališti, tak mi kamarád zavolal, že už tam nejsou, že jdou do vedlejší vesnice...

celý příběh »

Kontakty

Dětský čin roku
P.O.Box 96
170 04 Praha 74

e-mail: info@detskycinroku.cz
tel.: +420 732 77 46 76

Generální partner: whirlpool.cz

Hlavní partner: Nadace Agrofert

Mediální partneři: ucitelskenoviny.cz alik.cz poski.com Rádio Junior Pastelka Šik cz - informace v kostce

Partneři: seznam.cz ogilvy.cz Creative Republic crdm.cz mppraha.cz amosvision.eu chocotopia.cz

Záštita: praha.eu msmt.cz

Spolupracujeme: Den Rodiny Expodům