Příběhy

Jednoho dne, když jsme byli v Turecku na pláži na odlehlém místě se jeden kluk, kterému bylo asi šest let a neuměl plavat. Hrál si na okraji moře. Najednou se k němu obrátila trochu větší vlna, ten kluk si té vlny asi nevšiml a hrál si dál. Já jsem si snažila utrhnout banán a pak jsem si toho všimla. Byla jsem od něj asi 20 metrů v takovém malém pralesu, potom jsem se za ním rozběhla a snažila jsem se ho chytnout než ho ta vlna sejmula. Vlna ho bohužel sejmula, ale měl veliké štěstí, protože blízko bylo molo a on se ho chytnul a křičel o pomoc. Naštěst to byl Čech a také byl velice lehký, takže jsem ho chytla a plavala jsem s nám na břeh, ale byla tam medůza a popálila jeho i mě. To bylo jen malé poranění, protože se ten kluk škrábnul o kámen nebo o nějakou jinou věc, co byla v moři. Položila jsem ho na zem a snažila jsem se s ním mluvit, abych zjistila, jestli mu nic není. Zjistila jsem, že se kromě toho škrábance nic nestalo a ten škrábanec byl jen malý. Pak jsem ho odvedla na pláž a cestou jsem zjistila, že se jmenuje Rodger a že se nenarodil v České republice, ale česky mluvit umí. Potom mi jeho rodiče velmi poděkovali a moje máma se sestřenicí taky. Byla jsem z toho ve velkém šoku, ale pak jsem byla ráda, že jsem někoho zachránila. Nakonec pro mě bylo veliké zklamání, že uměl trochu plavat, takže by se zachránil i sám.