Příběhy

Lukášek
2016
Mirka Pavlíčková, 15 let
ZŠ a MŠ Slavkov

Ahoj. Jmenuji se Mirka Pavlíčková a můj příběh vypráví o mých blízkých přátelích. Když jsem se narodila, moje mamka ležela na pokoji s naší sousedkou, které se den po mém narození narodil syn Honza. Navštěvovali jsme spolu mateřskou a základní školu. Jenže ho bohužel mamka opustila, když byl ještě malý. Jeho máma začala mít oplétačky se zákonem, brala snad i drogy, fetovala. Nakonec přišla i o střechu nad hlavou a odešla do Prahy. O Honzu, aby nemusel do dětského domova, se začla starat jeho babička. Teď se mnou navštěvuje 9. třídu. Jenže O Honzovi ani tak psát nechci. Jeho máma se jednou ozvala, že si našla nového přítele a že má dalšího syna, ale nemůže si ho nechat, ať si ho vezme do péče zase Honzova babička. Po dlouhém rozmýšlením, uvažováním.. si ho nakonec vzala také. Takže teď spolu se svým manželem vychovává dva vnuky. Ten nejmladší se jmenuje Lukášek. Má 7 měsíců a je strašně šikovné miminko. Všichni si ho chválí. Já s moji nejlepší kámoškou Káčou jsme si řekli, že jejich babička není nejmladší a že jí někdo s Lukáškem musí pomáhat. Její manžel kvůli tomu zůstal doma na mateřské, aby se o něho mohl postarat. Jeho manželka tedy chodí do práce, aby uživila rodinu. No, a já mám strašně ráda malé děti. Nejspíš budu po mamce, která pracuje jako porodní asistentka a často navštěvuje další oddělení, kde si je miminka i pochová. Káča, která vlastně bydlí vedle mě, má taky ráda malé děti, tak jsme si řekly, že s tím něco uděláme, ať pořád nesedíme doma. Tak jsme se samy nabídly, že s Lukáškem kdykoli pomůžeme. Kdykoli ho pohlídáme, když bude třeba, budeme s ním jezdit na procházky, hrát si s ním. Zkrátka si s ním uděláme krásný den. Nechtěly bychom, aby měli naše sousedka na staré kolena tolik práce a tolik starostí a aby měli čas i na sebe. Myslím si, že je správné pomáhat starším lidem a snažit se, aby se jim na tomto světě dobře žilo a poslední roky života si užili. Zkrátka je dobře mít někoho, který Vám kdykoli, když už nemůžete, poradí či pomůže. Doufám, že všichni mají takové kamarády, a že nejsou na tomto světě sami. Já si troufám říct, že takové kamarády mám. Jsem strašně šťastná, když vidím, jak pomáhají ostatním. Myslím si, že i Káča je ze stejného důvodu pyšná na mě. Teď končím s devátou třídou, uvědomuji si, že po letních prázdninách nebudu mít na Lukáška tolik času jako teď, ale určitě vím, že kdykoli ten čas najdu, tak budu s ním a budu jim pomáhat. Neuvěřitelně mě to baví a nehodlám s tím přestat. Mám je moc ráda, jeho babičkou a dědou s Lukáška vlastně už beru jako součást rodiny, které si neskutečně vážím a nechtěla bych ji nikdy ztratit.

Příběhy

Záchrana lidského života

Kdybych řekla, že mi moje kamarádka zachránila život, nejspíš si představíte takový ten dramatický scénář, kdy jsem utrpěla nějaké smrtelné zranění a kamarádka běží s lékárničkou v ruce a telefonem vytáčejícím záchranku u ucha mě zachránit. Takhle je ...

celý příběh »

Kontakty

Dětský čin roku
Radlická 3201/14
150 00 Praha 5

e-mail: info@detskycinroku.cz
tel.: +420 732 77 46 76

Generální partner: whirlpool.cz

Mediální partneři: ucitelskenoviny.cz alik.cz poski.com Rádio Junior

Partneři: seznam.cz Creative Republic mppraha.cz amosvision.eu chocotopia.cz

Záštita: praha.eu msmt.cz