Příběhy

Jednoho dne, přibližně koncem letních prázdnin, jsem jela na chatu. Cestou jsem přemýšlela nad tím, jaké mají ostatní lidé problémy a že bych jim chtěla pomoci. Forma videí bylo pro mě asi to jediné, jak by to šlo. Celou cestu mi tedy zabralo vymýšlení scénáře.

Když jsem přijela domů, o den později už se připravovalo mé imaginární studio. Lépe řečeno - část mého pokoje. Natočení něčeho takového není vůbec jednoduché, alespoň pro mě, jakožto pro začínajícího „Youtubera“. Celé mi to zabralo asi jednu hodinu kvůli různým přeřeknutím, anebo zapomínání scénáře.

No, ale netrvalo dlouho a finální zpracování bylo na světě. Mělo a má pomoci především dětem, které jsou obětí šikany. Cílem mého čtyřminutového výtvoru je hlavně dodat sebevědomí, návrh, jak se šikaně bránit, popřípadě se jí úplně vyhnout.

Zanedlouho vyšlo mé další video s názvem „Staň se nadějí“. Je to krátká scéna toho, že se nesmíme bát pomoci druhým.

Nyní mají obě videa dohromady 181 zhlédnutí a já doufám, že někomu pomohla, nebo třeba ještě pomohou.