Příběhy

Jeden květnový den jsem byla na procházce se svým psem Hubertem. Bylo krásné slunečné odpoledne, tak jsme zamířili k rybníku přezdívaný „Bahňák“. Hubert vodu zbožňuje. Po našich společných hrátkách jsem se vydala zpět kdomovu. Na cestě jsem potkala Martina a jeho kamarády.

Šli jsme společnou cestou a přitom jsme si povídali. Hubert běhal kolem nás, a pak zase po poli. Blížili jsme se k vesnici – k požární nádrži. Rozhlížím se, a Huberta v mé blízkosti nevidím. Martin řekl: „On asi skočil do té nádrže?“.

Všichni jsme se rozeběhli k nádrži. A opravdu. Hubert v nádrži byl, a nemohl vylézt. Po okrajích nádrže je plachta, která mu bránila vyskočit ven. Martin si sundal mikinu a řekl Tomášovi: „Drž mě pevně za ruku“. Martin se natáhl z kraje nádrže a snažil se zachytit rukou psa.

Jenže plachta mu pod nohama klouzala. Jak Martin sklouzával do nádrže, Tomáš už neudržel tisknout jeho ruku a pustil ho. Najednou byl v nádrži i Martin. Ten chytil Huberta a vystrčil ho ke kraji nádrže. V tu chvíli se Tomáš nahnul a psa vytáhl.

Ve stejnou dobu projížděl Martinův táta. Když viděl svého syna v nádrži, pomohl mu vylézt. Hned se ptal, co tam vyvádí. Martin v rychlosti vysvětlil celou událost. Byla jsem ráda, že jsem na zpáteční cestě domů potkala Martina. Díky jeho všímavosti vše dobře dopadlo. Nevím, jak sama bych psa vytáhla a jak bych se zachovala já. Martin dostal od hasičů ocenění za statečnost. A ode mně velké Děkuji!