Příběhy

Ztracená holčička
2012
Radka Šrolová, 12 let let
ZŠ V Domcích 488

Když mi bylo asi sedm let, hned na začátku prázdnin jsem jela s mamkou na dovolenou k blízkému rybníku v Dolcích. Bylo to tam pěkné a moc se mi tam líbilo.

Jednoho dne se mamka rozhodla, že si odpočine a po obědě nepůjde k vodě. Já jsem ale k vodě hrozně moc chtěla a nechtěla jsem se nechat takhle rychle odradit. Brečela jsem, přemlouvala , ale mamce se nechtělo. Nakonec dostala nápad. „Dobře, můžeš jít k vodě,“ řekla, „ale budeš muset jít úplně sama!“ Vyvalila jsem na mamku oči. „Sama?!“ Zeptala jsem se, pro případ, že by mi najednou do ucha vlezl mluvící brouk a mluvil za mamku nebo tak něco. Žádný brouk to nebyl, mamka tentokrát přemluvila mě (až po velkém řevu), a za chviličku už jsem si kráčela po cestě s ručníčkem v ruce a s kloboučkem na hlavě.

Když jsem se pořádně vykoupala, sedla jsem si na deku a odpočívala. Po chvilce už mě to nebavilo, tak mě napadlo, že půjdu na hřiště, které bylo hned u rybníka. Sotva jsem tam přišla, spatřila jsem malou holčičku (mohly jí být tak tři roky), jak sedí na houpačce a brečí. Pořád po ní pokukovali lidé. Přišla jsem za ní a zeptala se: „Co se ti stalo?“ Holčička chvíli vzlykala a pak řekla: „Ztratila jsem se mamince, nevím, kde mám maminku?“ Chvíli jsem přemýšlela, co by se s tím dalo dělat, a pak jsem jí řekla : „Počkej tady na mě, já půjdu pro změnu pro svou maminku, a ta ti pomůže.“ Holčička byla ráda.

Rychle jsem běžela do kopce, po trávě, po rovině, až jsem konečně byla v chatě. „Mamííí, mamííí, viděla jsem malou holčičku, brečela a říkala, že se ztratila!“ Křičela jsem, hned jak jsem vešla do chaty. Mamka mi nejdřív nechtěla věřit, ale nakonec se mnou šla.

Moje mamka se holčičky na všechno zeptala a rozhodla, že půjdeme k jedné restauraci, která byla kousek odsud. Hned, jak jsme tam přišly, přiběhla k nám ustaraná paní a holčičku si vzala. Holčička však dál plakala. Paní nám vysvětlila, že je holčičky teta a má ji dneska na starost, že už ji asi půl hodiny hledá. Strašně moc nám děkovala. „Bůh ví, jak by to dopadlo, kdybyste ji nepřivedly“, ustrašeně povídala.

My jsme se s mamkou usmály a odpověděly, že jsme rády, že to dobře dopadlo. A já jsem byla dvakrát ráda, mamka se šla nakonec se mnou také vykoupat.

Příběhy

Záchrana kamarádova života

Byl čtvrtek 1. srpna 2019, když jsme se v 19:15 rozhodli jít s kamarády vykoupat se na koupaliště v Rozsedlých. Jak jsme se koupali, tak jsem svému kamarádovi jménem Pavel Choulík řekl, že jsem dokázal přeplavat celé...

celý příběh »

Kontakty

Dětský čin roku
Radlická 3201/14
150 00 Praha 5

e-mail: info@detskycinroku.cz
tel.: +420 732 77 46 76

Generální partner: whirlpool.cz

Hlavní partner: Nadace Agrofert

Mediální partneři: ucitelskenoviny.cz alik.cz poski.com Rádio Junior

Partneři: seznam.cz Creative Republic crdm.cz mppraha.cz amosvision.eu chocotopia.cz

Záštita: praha.eu msmt.cz

Spolupracujeme: Den Rodiny Expodům